Syrské ženy se v regionální kontextu dlouhodobě těší vysokému společenskému postavení a bok po boku s muži se podílely a podílejí na budování syrské společnosti. Již dávno Syřanky získaly svá práva v oblasti vzdělávání a práce a stále aktualizované zákony jim pomáhají být skutečně plnohodnotnými partnerkami mužů ve veřejném životě. Syřanky se dokázaly prosadit bez výjimky ve všech odvětvích, ať už jde o školství, zdravotnictví a nejrůznější oblasti národní ekonomiky. Naše dnešní setkání s doktorkou Marwou al-Ajtúní bylo setkáním se zářným příkladem úspěšné syrské ženy, a to v oboru, který byl v minulosti určen výhradně mužům, jímž je velký průmyslový byznys. Dnes již ovšem Syřanky zdárně penetrovaly i tento obor a máme tak významné průmyslnice, na něž je Sýrie právem hrdá a které se zásadně zapsali ve své komunitě. S paní Marwou jsme vedli následující rozhovor:
Paní doktorko, mohla byste, prosím, nejprve ve zkratce představit sebe a svůj nesmírně bohatý profesní život?
Jmenuji se doktorka Marwa al-Ajtúní a hrdě o sobě mohu prohlásit, že jsem Syřankou působící v oblasti průmyslu. Jsem vedoucí představitelkou Výboru syrských podnikatelek a zastávám také další funkce. Jsem vedoucí podnikatelek v Syrsko-ruské radě, tajemnicí Syrsko-italské podnikatelské rady, zástupkyní americké Mezinárodní organizace pro inovace a investice v Sýrii a na Blízkém východě a vedoucí regionální kanceláře Svazu arabských investorek v Sýrii (AWIU).
Čemu se přesně coby podnikatelka věnujete?
Můj manžel získal jako první licenci na výrobu plynových bomb v Sýrii a měli jsme továrny na výrobu potravin. Já osobně mám továrnu na výrobu čokolád, náplní a cukrovinek. Vyráběli jsme potraviny pro trh podle poptávky a specifikací od roku 1979 v rámci naší značky Majs (Mays). V roce 2012 ale přišli terorističtí bojovníci, zmocnili se našich továren v průmyslové oblasti Húš Blás (Hosh Plus) jižně od Damašku a způsobili tam děsivou spoušť. Co se nám zatím podařilo rekonstruovat je továrna na plynové bomby. V současné době je schopna přijímat zakázky od státu, můžeme spolupracovat se zpracovateli paliv a obrannými složkami v rámci naší specializace na plnění a distribuci plynových bomb. Díky Bohu jsme v současné době připraveni spolupracovat s lidmi v tomto odvětví na ministerstvech ropy a průmyslu a doufáme, že se opět rozjedeme, zejména proto, že země potřebuje nové plynové bomby po tak dlouhé době od začátku kruté války v Sýrii. To, co je v současné době k dispozici, musí být buď obnoveno nebo rovnou nahrazeno.
Kdy plánujete rekonstruovat ostatní továrny?
Doufáme, že až se továrna na plynové lahve rozjede, budeme moci obnovit i ostatní továrny. Jejich obnova vyžaduje velké finanční prostředky, které si nyní nemůžeme dovolit. Proto jsme se rozhodli začít s tou nejdůležitější, kterou je právě továrna na plynové bomby. Věříme, že až se plně rozjede, začneme obnovovat i ostatní naše továrny, a možná založíme i nějaké nové. Skupina Džalanbú – Ajtúní (Galanbo – Eitouni) je v Sýrii jedničkou, ať už jde o potraviny nebo plynové bomby. Také můj osobní čokoládový projekt je považován za jeden ze zakládajících v tomto odvětví. Byla jsem první ženou, která získala licenci na továrnu na čokoládu, cukrovinky a náplně.
O koho jde v případě skupiny Džalanbú – Ajtúní?
Jde o rodinnou skupinu, kterou jsme spolu s mým nebožtíkem manželem (nechť je mu Bůh milostiv) založili a nyní v ní pracují i naše děti. Je to rodinná instituce a doufáme, že se rozroste a stane se z ní velká akciová společnost s dobrými projekty, které budou prospěšné pro naši zemi, zejména proto, že naše země tyto projekty potřebuje. Zůstali jsme v naší zemí a pracovali po celou dobu této nešťastné krize a navzdory všemu, co se stalo, od sabotáží, přes vyhrožování mému manželovi po únos mého syna, jsme trvali na tom, že zůstaneme a budeme pracovat v naší zemi a budeme podporovat ekonomiku s podporou vlády ze strany státních institucí.
Řada průmyslníků opustila zemi, zejména ti, kteří působili v oblastech, kam pronikli teroristé. Nemohli pokračovat v práci, takže se rozhodli odejít. Vy jste naproti tomu trvali na tom, že zůstanete. Co Vás vedlo k tomuto rozhodnutí?
Přestože jsme dostali velmi lákavé nabídky ze zahraničí, trvali jsme na tom, že zůstaneme zde, protože věříme, že si nás naše země zaslouží, že si zaslouží pracovní příležitosti, které naše továrny vytvářejí pro lid naší země.
Jste předsedkyní Výboru syrských podnikatelek. Co nám můžete říci o této funkci a co jste během svého působení vykonala?
Jsem vůbec první žena, která byla jmenována do Syrské průmyslové komory a bylo mi svěřeno vedení Výboru syrských podnikatelek. Jsem velmi hrdá na to, že když za mnou přišly ženy podnikající v průmyslu a řekli mi, že během svého dosavadního působení nepřišly s průmyslovými komorami do styku s výjimkou své registrace, byla jsem první, kdo se jim opravdu věnoval. Jsem hrdá na to, že jsem ze své funkce podnikatelkám poskytla interně i externě řadu služeb, pořádala jsem veletrhy a konference a jméno syrských průmyslnic se dostalo všude. Zúčastnily jsme se konferencí v Malajsii, v Egyptě jsem pořádala veletrh Made in Syria, totéž v Jordánsku, Tunisku a Maroku. Podpořila jsem podnikatelky také jako zakladatelka Svazu arabských investorek. Kdekoli jsem byla, kromě toho, že jsem byla zakladatelkou Svazu arabských investorek, jsem byla také ve jménu syrských průmyslnic. Jsem také hrdá na to, že jsem byla Arabskou organizací práce jmenována na dvě po sobě jdoucí období generální tajemnicí Výboru pro záležitosti žen v arabském světě a v roce 2007 jsem v Bahrajnu obdržela medaili pro nejlepší podnikatelku v arabském světě. Odjela jsem do východního regionu syrské Džazíry a pracovala jako ředitelka průmyslové zóny v Dajr az-Zawr, kde jsem získala pozemek pro podnikatelky a pracovala na kurzech, z nichž měla prospěch řada žen. Uspořádala jsem velkou konferenci pro podnikatelky v Sýrii na úrovni všech průmyslových odvětví. V současné době se tomu vzhledem k celkové situaci již věnuji méně. Poslední konference, kterou jsem pořádala v roce 2022, se zúčastnily ženy z Ameriky, Turecka, Egypta a všech dalších arabských zemí. Šlo o konferenci pro podnikatelky, kde jsem uspořádala čtyři kurzy o investicích a partnerství. Ale v roce 2023 mě postihla osobní krize, neboť zemřel můj manžel (ať je mu Bůh milostiv), takže to pro mě bylo období velkého smutku. Nicméně uspořádala jsem také konferenci prostřednictvím Zoomu a kurzy s americkou Mezinárodní organizací pro inovace a investice a rozdala účastnicím certifikáty. Tématem byla práce podnikatelek a jejich cíle. Konference se týkala všech ženských aktivit, nejen průmyslnic, takže jsme tam měly i básnířky, spisovatelky a různé další obory. Také jsem se věnovala komunitním a charitativním aktivitám, abych udržela jméno syrských podnikatelek při životě.
Paní doktorko, jste také tajemnicí Syrsko-italské obchodní rady. Co tato Vaše funkce obnáší?
Činnost této rady byla zastavena v důsledku pozastavení činnosti většiny západních velvyslanectví v Sýrii kvůli válce. Protože jsem žila a pracovala v Itálii, měli jsme kancelář pro dovoz a vývoz a realizaci projektů. Z této pozice to vidím jako příležitost vyzvat západní země, aby znovu otevřely svá velvyslanectví v Damašku. Jak víte, osobní vztahy hrají zásadní roli a vzhledem k tomu, jak dobré vztahy jsme v Itálii navázali, věřím, že vše obnovíme ještě v rozsáhlejší podobě.
Jak se díváte na téma investic a celkově obnovy v Sýrii?
Na konferenci v roce 2022 jsme pozvali zástupce investiční komise a všech příslušných ministerstev, kteří představili investiční příležitosti. Podle mého názoru je naše země velmi vhodným prostředím pro investice. Všichni vědí, že jsme prošli dlouhou ničivou válkou. To znamená, že potřebujeme velký objem investic ve všech oblastech, a kapitál vytvářející pracovní příležitosti. Musíme proto povzbuzovat investory, aby přišli do Sýrie prostřednictvím vstřícné legislativy a různých pobídek.
Paní doktorko, děkujeme Vám za rozhovor, za čas, který jste nám věnovala, a za vyčerpávající odpovědi na naše otázky.
Děkuji Vám, Vašemu webu a zdravím naše české přátele.
